The Hadrian's Villa Foundation, Tivoli, Italy
vila – hranice – spojení
V základní rovině je motivem mého projektu Hadriánova vila samotná. Když se však zamyslím nad důležitými momenty svého konceptu, dojdu vždy k jevům a dějům které se odehrávají na „hranici“. Celý projekt potom chápu jako hranici v několika rovinách: Nadací samou o sobě utvářím hranici mezi okolním světem a vilou. Okolním světem je nejen městečko, coby přímý protipól areálu vily, ale i všichni návštěvníci, kteří na místo přijedou jedno odkud. Svým programem se nadace stává hranicí mezi současností a historií - prostřednictvím expozic, studoven a vzdělávacích částí se snažím přiblížit antický svět a život v Hadriánově vile dnešnímu člověku. Je žádoucí, aby si návštěvník odnesl a pochopil více, než jen to, co mu řeknou rozvaliny vily samotné. Hranici, na které stavím – hranici mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou – se snažím pojednat v celkové koncepci tří hlavních prostor. Část určená pro uživatele nadace, pobytová zahrada, je soukromého charakteru a krajinného rázu. Navazují na ni pracovní ateliéry, studovny a laboratoře centra architektury a archeologie společně s ubytovací částí. Část určená pro návštěvníky, s expozicemi, knihovnou a obchodem skrývá intimní meditační prostor rajské zahrady. Místo klidu a úniku před okolním světem. Oba krajní světy navazují na střední prostor, který je nejvíce náměstím. Je charakteru veřejného a rázu urbánního. Vysoká koncentrace lidí v pohybu, zastávka MHD a navazující objekt s dočasnými expozicemi, kavárnou a konferenčními sály vytváří místo, kde se budou potkávat návštěvníci, uživatelé i obyvatelé městečka. Zde se projekt stává hranicí mezi návštěvníkem, uživatelem a obyvatelem. Parkoviště, pojednané jako sad lemovaný alejemi, je místo, kde člověk mění rychlost vnímání svého okolí. Z motorizovaného pohybu se stává pohyb pěší a člověk do nadace a následně do vily vstupuje v již klidném tempu a pomalejším rytmu. Parkoviště, jako hranice vnímání. Portikus, který se táhne celou stavbou a spojuje všechny prvky dohromady je hranice mezi vnitřním a vnějším prostorem. Polootevřený prostor, který má v daném klimatu silné opodstatnění a hluboký základ může být jak cirkulační, tak pobytový. Každou z těchto hranic chápu jako pojítko, spíše než dělítko, a tak se je také snažím utvořit a artikulovat. Dalším motivem projektu je tedy Spojení. Spojení lidí, údobí, prostorů, hmot…







No comments:
Post a Comment